428. Poselství Boha Otce ze dne 9. května 2018.

Nástroj: Glynda Linkous (USA).


UŽ NEŽÁDANÁ


Obdržela jsem toto Slovo po vizi o konci časů. Odkaz na adresu videa je níže.

Prokázal jsem tomuto národu (Americe) velkou milost. Zahrnul jsem ji požehnáním – požehnáním, z něhož se dosud raduje.

Bezbožně se ode Mne odvrátila a odvrhla Mne stranou a nyní se nastrojila jako děvka.

Poznámka: Viděla jsem Ameriku oblečenou jako prostitutku a ochotně se nabízející bezbožným národům. Pak jsem viděla, jak ji některé z nich přijmou a hanebně zneužijí.

Protože jsi otevřeně pozvala ostatní [národy], aby s tebou smilnily, Ameriko, tak budeš také tak brána. Protože jsi odhodila stranou má svatá Přikázání, budeš naplněna nezákonností v tomto dni.

Protože jsi odmítla mou Lásku, budeš nemilovaná po zkáze, která bude rozpoutána a která tě pohltí. Města, která jsou tvé zářící drahokamy, budou nyní rozdrcena a zničena.

Tvoji lidé, kteří se považovali za bohy, budou udupáni.

Už nebudeš žádána a jako souložnice na zápraží budeš rozsekána na kusy a nikdy znovu nepovstaneš.

Odmítla jsi Mne a vše to, co jsem. Odmítla jsi mé cesty. Nejhorší ze všeho – odmítáš mého Syna a mé svaté Slovo.

Nyní je na cestě k tobě zkáza.

Pokaždé, když jsem četla pasáž o souložnici, vzpomněla jsem si na Sodomu a Gomoru.

Bůh Otec


Odkaz na video s podrobnostmi vize, kterou jsem obdržela před tímto Slovem:
https://youtu.be/c_pkBS3GU-8

Sd 19, 22-30
22: Byli dobré mysli, avšak hle, mužové města, muži ničemníci, obklíčili dům, tloukli na dveře a vyzývali toho starého muže, hospodáře: "Vyveď muže, který vešel do tvého domu, ať ho poznáme!"
23: Tu k nim ten hospodář vyšel a domlouval jim: "Ne tak, moji bratři! Nedopustíte se přece něčeho tak zlého! Vždyť tento muž vešel do mého domu. Nesmíte spáchat takovou hanebnost!
24: Tady je má dcerka, panna, a jeho ženina. Hned je vyvedu. Můžete je zneužít a nakládat s nimi, jak se vám zlíbí, ale vůči tomuto muži nesmíte spáchat takovou hanebnost."
25: Ti muži ho však nechtěli ani slyšet. Proto popadl ten muž svou ženinu a vyvedl jim ji ven. Obcovali s ní a zneužívali ji celou noc až do rána; propustili ji, teprve když vzešla jitřenka.
26: Za ranního rozbřesku se ta žena dovlekla zpět, zhroutila se u vchodu do domu muže, kde byl její pán, a zůstala ležet až do světla.
27: Ráno její pán vstal, otevřel domovní dveře a vyšel, aby se vydal na cestu. Tu spatřil ženu, svou ženinu, zhroucenou u vchodu do domu, s rukama na prahu.
28: Řekl jí: "Vstaň a půjdeme!" Ale nedostal odpověď. Naložil ji tedy na osla a vydal se na cestu k domovu.
29: Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil ženinu a rozsekal ji i s kostmi na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém izraelském území.
30: Kdokoli to viděl, říkal: "Něco takového se nestalo a nebylo spatřeno ode dne, kdy Izraelci vyšli z egyptské země, až podnes. Uvažujte o tom, poraďte se a vyjádřete se!"

Jr 2, 19-21
19: Tvá vlastní zloba tě ztrestá, tvé odvrácení se ti vymstí. Uznej a pohleď, jak je to zlé a trpké, že opouštíš Hospodina, svého Boha, a ze mne strach nemáš, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů."
20: "Už dávno jsi zlomila své jho, zpřetrhala svá pouta a řekla: ‚Nebudu sloužit modlám.‘ Ale na každém vysokém pahorku, pod každým zeleným stromem se, nevěstko, rozvaluješ.
21: A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí?

Ez 16, 14-25
14: Tvé jméno proniklo mezi pronárody pro tvou krásu; byla dokonalá pro důstojnost, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina.
15: Ty jsi však spoléhala na svou krásu a zhanobila jsi své jméno smilstvím. Zahrnovala jsi svým smilstvím každého, kdo šel kolem, ať to byl, kdo byl.
16: A vzala jsi část svých rouch a křiklavě sis jimi vyzdobila posvátná návrší. Na nich jsi smilnila, jak tomu nikdy nebylo a nebude.
17: Vzala jsi překrásné předměty z mého zlata a stříbra, které jsem ti dal, udělala sis obrazy mužského pohlaví a smilnila jsi s nimi.
18: Vzala jsi svá pestrá roucha a přikrývala jsi je jimi a kladla jsi před ně můj olej a mé kadidlo.
19: Můj chléb, který jsem ti dal, bílou mouku, olej a med, jimiž jsem tě živil, jsi kladla před ně jako libou vůni. Tak to bylo, je výrok Panovníka Hospodina.
20: Vzala jsi také své syny a dcery, které jsi mi porodila, a jim jsi je obětovala za pokrm, jako by bylo tvého smilstva málo.
21: Zabíjela jsi mé syny v oběť a jim jsi je vydávala tím, že jsi je prováděla ohněm.
22: Při všech svých ohavnostech a smilstvech sis nevzpomněla na dny svého mládí, jak jsi byla docela nahá a jak ses třepala ve své krvi.
23: Po všech tvých zločinech se stalo, běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina,
24: že sis vybudovala modlářskou svatyňku a udělala sis vyvýšené místo na kdejakém prostranství.
25: Na každém rozcestí sis vybudovala své vyvýšené místo, a tak jsi zohavila svou krásu. Své nohy jsi roztahovala pro každého, kdo šel kolem, a tak jsi množila své smilstvo.

Oz 4, 7-13
7: Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.
8: Krmí se oběťmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.
9: Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.
10: Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina
11: a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.
12: Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.
13: Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.




zpět